Historie Maroka

Historie osídlení území Maroka sahají až do starověku. V jeskyních Vysokého Atlasu byly nalezeny skalní kresby z mladší doby kamenné. V letech kolem roku 1000 př. n. l. bylo Maroko úrodnou a zalesněnou zemí a tudíž se tamní lid zabýval zejména zemědělstvím.

Ve 2. století př. n. l. zakládali na území dnešního Maroka své osady Féničané podél obchodních cest.Historie Maroka

Po jejich pádu přišel do Maroka římský národ, kteří do roku 40 př. n. l. tuto oblast spojili se západní částí dnešního Alžírska a dali tak základ provincii Mauretania Tingitana. Díky tomu, že Berbeři žili kočovným životem a nezakládali města, a tudíž nebylo co dobývat, se ubránili římské nadvládě a stáhli se do vnitrozemí, odkud plánovali výpady na římské osady a tábory. Toto období je specifické rychlým šířením pouštních oblastí, neboť Římané bezohledně káceli místní lesy a nestarali se o jejich obnovu. V zemi tak klesala hladina pozemní vody a celá oblast pustla.

Římská nadvláda skončila v 5. století, kdy Římany vypudili Vandalové a založili královskou říši. V ní však tvořili pouze málo početnou horní vrstvu a záhy splynuly s původním berberským obyvatelstvem. V 6. století bylo území Maroka obsazeno Byzantskou (Východořímskou) říší.

Od roku 640 si začali západní Afriku podmaňovat islámští Arabové, kteří pocházeli z dnešní Saúdské Arábie. K prvnímu neúspěšnému pokusu o dobytí Maroka došlo v letech 681–683. K podrobení došlo až v letech 705–708. Stejně však jako Římané, i Arabové se potýkali se stejnými problémy spojenými s kočovným životem Berberů. A i přes to, že nakonec Berbeři přijali islám, většina kmenů si zachovala politickou samostatnost a v roce 740 dokonce vypuklo berberské povstání, které nedokázal vládnoucí kalif potlačit.

V roce 789 založil kalify pronásledovaný Idrís I. dynastií Idríssdů. V 10. století přišli do Maroka kalifové z Córdoby s cílem vypudit Fátimovce.

V letech 1061–1269 vládli v Maroku Almoravidé a Almohadé, kterým se podařilo k Maroku připojit území jižní části Pyrenejského poloostrova. V roce 1269 obsadili hlavní město Marrákeš Berbeři.

Roky 1420–1554 se nesly ve znamení vlády Wattasidů, za nichž se na pobřeží postupně usadili Španělé a Portugalci. Portugalci byli pak roku 1578 z většiny osad vyhnáni.

Evropský vliv na tomto území výrazně zesílil v 16. a 17. století. Sultáni si své mocenské postavení snažili posílit podepisováním obsáhlých smluv s Francií. Jejich postavení však definitivně potvrdila až britsko-francouzská smlouva z roku 1904.

V roce 1911 protestovala německá vláda proti francouzské politice v Maroku a vyslala německou dělovou loď Panter pro výstrahu do Agadiru.

Tato akce nazvaná Skok Pantera do Agadiru následně vyvolala mezinárodní krizi, která vyústila o rok později, kdy se Maroko stalo francouzským protektorátem, německé hospodářské zájmy byly zabezpečeny, pobřežní část připadla Španělsku a Tanger se stal mezinárodním pásmem.

V roce 1919 vypuklo v částech držené Španěly povstání rífských Kabylů proti Španělům pod vedením Abd al-Karíma, které vedlo k vítězství v roce 1921 a vyhlášení Rífské republiky v roce 1922. V témže roce se povstání rozšířilo i do francouzské části, což mělo za následek francouzskou intervenci v roce 1925 a potlačení povstání. Roku 1926 se Abd al-Karim musel vzdát. Historie Maroka

Snaha rozdělit obyvatelstvo uplatňováním zvláštní politiky ze strany Francie od roku 1930 vedla k nepokojům, jejichž centry byla zejména rychle rostoucí města díky přílivu venkovského obyvatelstva. Do čela protikoloniálního hnutí se postavil sultán Muhammad V., který byl však roku 1953 donucen v důsledku uplatňování své národnostní politiky odejít do vyhnanství. Jeho návrat si vymohlo obyvatelstvo roku 1955.

V této době již evropské koloniální mocnosti nedokázaly udržet své postavení a v roce 1955 byl zrušen francouzský protektorát a následně v roce 1956 španělský. V roce 1957 se Muhammad V. prohlásil králem. Od roku 1961 se vlády ujal král Hasan II. a v roce 1972 byla schválena nová demokratická monarchistická ústava.

Na podzim roku 1975 byla mezi Marokem, Mauretánií a Španělskem uzavřena dohoda o rozdělení bývalé španělské kolonie Západní Sahary, které odmítli příslušníci hnutí Polisario a v roce 1976 navzdory dohodám vyhlásili Saharskou arabskou demokratickou republiku. V roce 1979 se Mauretánie vzdala nároku na západosaharské území a do Západní Sahary vtrhlo Maroko se stotisícovou armádou a celou oblast obsadilo.

Snaha OSN vyřešit problém Západní Sahary zůstávala od marocké vlády ignorována až do roku 1988. V roce 1989 se představitelé Maroka a hnutí Polisario dohodli na příměří, které však není zcela dodržováno.

Po smrti Hassana II. v roce 1999 nastoupil na trůn Muhammad VI.

 

 

Průvodce Marokem

Zájezdy do Maroka

Základní informace o Maroku

Historie Maroka

Památky v Maroku

Příroda v Maroku

Kultura v Maroku

Kuchyně v Maroku

Tipy na výlety v Maroku

Ubytování v Maroku

Kde, kam a jak v Maroku

doprava krajina lodní navigace pomoc průmysl služby a nákupy statky stavby turistika a zábava ubytování a resorty voda vojenské vzdělání

Hledání

Kraje Maroka

Casablanca Doukkala-Abda Fès-Boulemane Gharb-Chrarda-Beni Hssen Guelmim-Es Smara Chaouia-Ouardigha Laâyoune-Boujdour-Sakia El Hamra l’ Oriental Marrakech-Tensift-Al Haouz Meknès-Tafilalet Oued ed Dahab-Lagouira Rabat-Salé-Zemmour-Zaër Souss-Massa-Drâa Tadla-Azilal Tanger-Tétouan Taza-Al Hoceima-Taounate
 
iDovolená.com - vaše dovolená začíná zde